Jsou tu Vánoce a s nimi i četná rodinná setkání, která samozřejmě milujeme. I přesto ale bývá občas oříšek jimi projít bez hádek a svárů. Můžeme i tohle nějak ovlivnit svým vlastním mindsetem? I přestože zbytek rodiny se o nějaké „nastavení mysli“ vůbec nezajímá? Můžeme to nějak ovlivnit sami?

Co očekáváte?

Pokud už moji tvorbu čtete nějaký ten pátek, určitě víte, že to, co v okolí vnímáme, je ovlivněno naším aktuálním rozpoložením. Naším „bodem soustředění“. Podle toho se následně filtruje vše, co vidíme kolem sebe. Zpracováváme totiž pouze takové podněty, které jsou pro nás v danou chvíli prioritní.

Náš aktuální „bod soustředění“ samozřejmě ovlivňuje spousta věcí. Jednou z nich je ale právě i to, jaká máte očekávání. Podle toho nastavujete své vnímání a svoji „aktuální realitu“ a filtrujete okolí. Možná se vám v minulosti stalo, že z rodinného setkání se stalo několikrát po sobě naprosté fiasko. A tak jste to začali očekávat i od každého dalšího setkání. Nejen vy. I všichni ostatní. A pokud zpracováváte právě tyto podněty, pak vnímáte věci, které by to mohly naznačovat.

Jak to funguje v praxi?

Řekněme, že se sejdete s kamarádem, o kterém si z nějakého důvodu myslíte, že je „sukničkář“ (a možná to ani není pravda). Jdete se spolu projít. Pro každého z nás je přirozené, že se čas od času na někoho podíváme. Často nám daný člověk zkrátka „vkročí do zorného pole“. Vy si ale najednou jeho nevinný pohled začnete vykládat tak, že obhlíží okolní ženy. Po cestě se společně stavíte pro kávu. Stánek obsluhuje příjemná slečna. Váš kamarád jí vřele poděkuje a nechá nějaké to „dýško“. A vám hned v hlavě vyskočí myšlenka, že na ni chce nejspíš udělat dojem. Vrcholem všeho pro vás bude, když se váš přítel za slečnou při odchodu otočí. Máte pocit, že to už ji klidně mohl pozvat k sobě do bytu.

Dobře, možná jsem v to v tom názorném příkladu už trochu přehnala. Nicméně doufám, že víte, co mám na mysli. Všechny věci si vždy vykládáme po svém. Vždy. To, jak přesně si je vykládáme, záleží na tom, podle čeho je „filtrujeme“. Na cokoliv jsme momentálně orientovaní, to vidíme všude. Vnímáme to víc než všechno ostatní.

Pokud tedy od rodinného setkání očekáváte neshody a hádky, náznaky takového chování zkrátka uvidíte i kdyby tam doopravdy ani nebyly.

Na co reagujeme?

My si ale většinou neuvědomujeme, že vše, co vnímáme kolem nás, je subjektivní a řídí se podle toho, jak jsme momentálně orientováni. Ani já si to často v danou chvíli neuvědomuji. A to se tomu tématu přímo věnuji. Faktem ale je, že realita skutečně je subjektivní. Jenže my reagujeme zkrátka na to, co vnímáme. Ať už je to subjektivní, nebo ne.

Pokud tedy uvidíme nějaké náznaky nepříjemného chování, rozhodí nás to. A začneme být nepříjemní taky.

Znamená to, že ostatní členové setkání byli možná i poměrně dobře naladěni. Vy jste ale očekávali nepříjemnosti a tak jste je také v něčem našli. Zareagovali jste na ně. Rozhodilo vás to a začali jste být sami trochu nepříjemní. To najednou změnilo dynamiku celé konverzace. A postupně se skutečně začne zhoršovat nálada i ostatním. To vás už jen utvrdí v tom, že skutečně jsou zase nepříjemní a vaše nálada se změní ještě víc. Je to takové domino. Děje se to postupně.

Důležité ale je, že tato nepříjemná situace vůbec nemusela vzniknout. Byla vytvořena skoro až uměle.

TIP Č. 1: Ujasněte si očekávání a reagujete vědomě

Z toho tedy vychází náš tip číslo jedna.

Uvědomte si, co máte s podobnými setkáními spojené. Je totiž velká šance, že se to promítne do toho, co budete vnímat a jak budete reagovat. Pokud vám tyto vzpomínky a spojitosti budou ale jen ledabyle plavat v hlavě, neuvědomíte si, že právě ony jsou důvodem vaší reakce. Budete mít pocit, že impulzy vychází z okolí.

Když si budete vědomi toho, že máte s rodinnými setkáními spojené různé hádky, pak si dáte větší pozor, jestli na ně nejste už přímo orientovaní a nehledáte neshody i tam, kde nejsou (tak, jak jsem popsala výše). Díky tomu se také přistihnete, že se možná chystáte reagovat na něco, co není úplně „skutečné“.

Občas to ale je skutečné. Občas jsou ostatní členové setkání skutečně nepříjemní (možná právě proto, že očekávají hádku a jsou tak víc defenzivní). A vy přece nemůžete každého poučovat a dávat mu přečíst tento článek (i když by mě to samozřejmě potěšilo!). Dá se to tedy alespoň trochu ovlivnit i jinak?

Fúze všech účastníků

Každý z nás má jakýsi svůj „vibe“. Nemluvím o žádných mystických věcech. Myslím tím naše momentální rozpoložení, náladu, bod soustředění, osobnost… Zkrátka soubor všeho, čím aktuálně jsme a na základě čeho aktuálně jednáme, mluvíme a reagujeme. Než bychom to ale stále nazývali „soubor všeho, čím…“ a tak dál, budeme zkrátka říkat „vibe“. Náš „vibe“ se mění každou chvíli. Jak už jsem zmínila, nezahrnuje to totiž pouze naši osobnost, ale také náladu, bod soustředění a podobně. Může také být silnější, či slabší na základě toho, v jaké intenzitě věci momentálně prožíváme a jaká jsme osobnost.

Když se tedy sejde několik lidí na jednom místě, každý s sebou přinese svůj „vibe“. A nálada události se odvíjí od toho, jaký mix z těchto „vibes“ vznikne.

Představte si, že se sejdou čtyři lidi. Z toho tři mají zrovna den opravdu pod psa. Tito tři se sejdou a budou si hrozně rozumět, jelikož jsou momentálně stejně nalazení. Nejspíš si společně postěžují a budou společně negativní. A ten čtvrtý? Ten má naopak šťastný den. Jak to tedy zamíchá kartami? Existuje mnoho možností a závisí na mnoha faktorech. Uvedeme si ale ty nejvíc očividné.

Je pravděpodobné, že se zkrátka přizpůsobí skupině. Nasadí „negativní filtr“ a najde ve svém dni zpětně také věci, které nebyly úplně ideální. A začne si stěžovat s ostatními.

Možná bude ale cítit silný nesoulad s ostatními lidmi. Nejsou ve stejném rozpoložení a je to velmi znát. A tak mu setkání nebude příjemné a opustí jej dřív.

A možná měl náš čtvrtý člověk skutečně velmi šťastný den. Nebo je zkrátka jen takový. Svou přítomností celé setkání rozzáří. A nálada ostatních bude také rázem alespoň o něco lepší.

Každý z nás ovlivňuje dění

Každý z nás tedy přináší do setkání něco trochu odlišného. Představte si to jako koktejl. Možná máte pocit, že jako jeden z mnoha máte zanedbatelný vliv. Když ale do půl litru koktejlu přidáte pár gramů pepře, udělá to velký rozdíl. Záleží na vlastnostech a intenzitě každé ingredience.

Ani tento fakt si ale většina z nás neuvědomuje. Zkrátka reagujeme na okolní podmínky. Neuvědomujeme si, že je také vytváříme a můžeme přímo ovlivňovat. Není to škoda?

TIP Č.2: Ovládněte místnost

Vy už o tom faktu nyní ale víte. A můžete jej tedy vědomě využít.

Nemusíte se obávat toho, jaká atmosféra nastane. Ovládněte ji! Teď už víte, že to pramálo záleží na okolních podmínkách. A že velmi málo věcí je pevně daných. Že se vše mění na základě aktuálního nastavení mysli každého člena setkání. Že nemusíte být reaktivní, jelikož to, čeho se chytáte, je pouze subjektivní.

Přineste do setkání pohodu! Buďte výrazným článkem celého setkání. Ovládněte jej. Mějte nejsilnější „vibe“. Nemělo by to být tak těžké, jelikož většina lidí jen reaguje na okolí a okolní podmínky. Vy už víte, že je vytváříte a chystáte se to vzít do vlastních rukou.

Nevnímejte „vibe“ ostatních. Soustřeďte se na ten svůj. Stačí jen chvilka. Jakto? Právě proto, že lidé jsou velmi reaktivní. A začnou reagovat na vás.

Možná ovlivníte nejdřív pouze jednoho člověka. Zvednete mu svým rozpoložením náladu. Najednou už na to budete ale dva! „Příchuť koktejlu“ se mění. Celková atmosféra se mění. Protože se změnily ingredience. Postupně začne vaše vybraná nálada převažovat, až to nakonec uchvátí celou místnost. Bingo!

Může to samozřejmě fungovat ale i opačně. Už nějakou dobu zpět jsem měla brigádu v místě, kde se setkávala spousta lidí dohromady. Většinou to bylo fajn. Jednou ale kolega přišel s extrémně špatnou náladou. Trvalo to několik dní. Jeho rozpoložení bylo tak výrazné, že se celé pracoviště proměnilo. Nikdo s nikým téměř nepromluvil. Všichni začali být otrávení a nepříjemní. Někdo víc, někdo méně. Ale ovlivňovalo to nás všechny.

Tehdy jsem ještě nekopala tolik do hloubky v tom, jak svým nastavením mysli můžeme ovlivňovat okolí a okolní podmínky. Řekla bych, že většinu času jsem veselý člověk. Ale tohle porazilo i mě. Jako vlak.

Je to ale skvělá názorná ukázka toho, jak to funguje (a taky ŽE to funguje).

„Co že mám teda dělat?!“

Pojďme si to shrnout.

Teď už víte, že pokud k věcem budete přistupovat vědomě, dá se toho spoustu ovlivnit. Nejdřív začněte u sebe. Ujistěte se, že nebudete zbytečně reaktivní. Jelikož je to samozřejmě nepříjemné především pro vás. Uvědomte si, že naše vnímání je subjektivní. A zkuste se spíš zaměřit na pozitiva (pak jich i víc uvidíte a zvedne vám to náladu ještě víc!).

Vědomě taky přineste dobrou náladu. Ignorujte, pokud ostatní nebudou úplně na vaší vlně. Alespoň chvíli. Soustřeďte se na sebe. Protože teď už víte, že čím intenzivnější ingrediencí v koktejlu jste, tím víc ovlivníte jeho chuť.

Všechno, co jsem zde popsala, vychází z vašeho mindsetu. Z toho, do jaké hloubky si uvědomujete svoji mysl a vnímáte jednotlivé myšlenky. Není to o tom si přečíst jeden článek. Protože sám o sobě vám přinese pramálo. Je to o tom se konstantně posouvat. Konstantně zjišťovat víc a víc o svém mindsetu.

Pokud budete brát věci jako komplex, pak vám i každý jednotlivý dílek přinese mnohem víc. Pokud chcete změnu, musíte změnit myšlení obecně. A přesně k tomu se vás snažím vést ve svých článcích. Snažím se také vytvářet produkty, které pojednávají o něčem jako o celku. Všechny informace tak totiž mají pro nás najednou nezměrně vyšší hodnotu.

Pokud se vám líbí styl, jakým vám obsah podávám, budu moc ráda, když se budeme posouvat dál společně!